Prosby na autory bakalářek a diplomek

Protože sáhodlouhé texty nikdo nečte, pokusil jsem se tentokrát své výhrady ke kvalifikačním pracem shrnout v odrážkách:-):

- nepoužívejte autorský plurál, ani singulár, pište v neosobních formulacích (NE: v práci chceme ukázat, v práci chci ukázat, ANO: cílem práce je ukázat)

- do práce zařaďte kapitolu "Cíle, hypotézy a metody práce"; zařaďte ji na konec teoretické části; nemluvte o metodologii, jsou to prostě metody práce

- když děláte focus group (dotazníkové šetření, hloubkové rozhovory...), není nutné popsat celou teorii marketingového výzkumu; pouze byste ve výše zmíněné kapitole měli napsat, jakou výzkumnou metodu použijete, přesně popsat, jak a na koho ji budete aplikovat, a zdůvodnit, proč danou věc zkoumáte zrovna takto a ne třeba nějak jinak

- neodkazujte na zdroje číslem (ani takto (25), ani takto [25]), ani poznámkou pod čarou, ale zkráceným bibliografickým záznamem (Příjmení, rok, strana) - viz můj blog na toto téma

- gramatická správnost je samozřejmostí; nikoho nebudu upozorňovat na to, aby si opravil chyby, pouze to pak napíšu do posudku

- nepoužívejte jinou než standardní úpravu - patkové písmo (nejlépe Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5, zarovnání do bloku, nějaké rozumné odsazení odstavců (6pt))

- nepoužívejte písmo bold italic - vypadá to fakt blbě; na zvýraznění je nejlepší italic (naopak citace stačí napsat do uvozovek, není nutné je dávat do kurzívy), bold typografové - pokud je mi známo - pro tyto účely moc nedoporučují (ano, sám jsem to dlouho používal, nevypadá to dobře:-); obecně je v těchto věcech nejlepší být velmi střídmý

- když už něco kopírujete z internetu, přizpůsobte písmo, odstraňte barevné podložení a vůbec všechno formátování

- SWOT analýza skutečně není žádná analýza - je to spíš takové přehledné shrnutí (nemluvím o tom, když se dělá nějaké křížové vyhodnocení atd., pak to samozřejmě analýza je) - z toho důvodu jen těžko může být jinde, než na konci všech ostatních analýz

- když už se rozhodnete, že to nebudete dělat pořádně a pouze umístíte nějaký dotazník na vyplnto.cz a počkáte, kdo vám to vyplní, zkuste použít trochu selského rozumu: protože je jasné, že vám to vyplní jen středoškoláci a vysokoškoláci, nemluvte o tom, že děláte průzkum veřejnosti, ale pouze průzkum těchto dvou skupin (nebo jedné nebo to vymezte nějak podobně) a dejte tam segmentační otázky, které umožní zbytek světa vytřídit; je to fakt velký trapas, když děláte průzkum postoje veřejnosti, 60% respondentů je ve věku 15 - 25 let, 30 % ve věku 25 - 40 a 10 % ve věku 40+

- a když už jsme u těch průzkumů - většinou nemá prakticky žádný smysl říct, že např. 50 % respondentů si myslí něco; smysl to získává ve chvíli, kdy jsem schopen si tam vymezit nějaké skupiny a ty srovnám, tzn. např. jsem schopen říct, že na určitou otázku nějak odpovídá 60 % mužů a 40 % žen (použil jsem tu nejbanálnější segmentaci, jistě vymyslíte lepší); marketing je o cílových skupinách atd., takže obecné soudy zde nemají místo

- při psaní posudků na letošní práce a pak při obhajobách mě napadlo asi tak sto věcí, které by se sem daly napsat, ale naštěstí jsem je všechny zapomněl:-); tak snad příště...