Poslední kontrola školní práce před odevzdáním

Máme zde opět jeden článek na podobné téma, jaké se tu objevilo už několikrát. Protože je zase období roku, kdy čtu různé školní práce a vidím všechny ty chyby, napadlo mě, že je potřeba to napsat ještě jednou a mnohem triviálněji. Tentokrát je to pojato jako seznam věcí, které je potřeba zkontrolovat před finálním odesláním práce. S jistými úpravami je možno použít tuto kontrolu pro práce seminární, ročníkové, bakalářské i diplomové. Konečně, je možné, že něco, co je tady uváděno jako chyba, některý jiný pedagog přímo požaduje. Proto vše tady je s jednou výhradou - nesmí být použito k polemice s některým jiným pedagogem, a už vůbec ne s odvoláním na mé jméno:-). Věřím nicméně, že takřka vše je univerzální. Pokusím se "kontrolní body" řadit od těch zcela triviálních k sofistikovanějším. Případně to píšu v mužském rodě, předem se omlouvám všem ženám, které se tím cítí dotčené.

• Je práce opravdu napsaná v šabloně? Objevují se všechny věci, které by se v šabloně měly objevovat - záhlaví, obsah, různé seznamy, případně je umazáno vše, co tam nemá být - oddíly Projektová část atd.? 
• Má práce takový rozsah, jaký má mít? (Normostrana má 1800 znaků, nikoliv 1600 a už vůbec ne 1400. Když někdo zadá, že to má být 10 stran, obvykle si nepředstavuje, že do toho někdo započítá i titulní list, obsah, různá prohlášení a soupis literatury. 10 stran obvykle znamená od úvodu po závěr, někteří do toho dokonce nepočítají ani ten úvod a závěr. Ba co víc, obvykle se tím myslí rozsah čistého textu. Pokud tam tedy mám v souhrnu pět stránek grafů, měl bych přidat pět stránek textu.)
• Vygeneroval jsem nakonec obsah, seznamy obrázků, grafů atd., a nerozhodilo se mi to tím?
• Má moje práce na konci soupis zdrojů? Jsem si jist tím, že všechny bibliografické záznamy jsou uvedené korektně dle příslušné normy? Obsahuje soupis dostatek knižních monografických zdrojů? Jsou tyto zdroje přiměřeně aktuální? Nepracuji náhodou příliš často s Wikipedií apod.? (Zde se přístup různí, někteří pedagogové Wikipedii připouštějí a jiní ne, takže je lepší se jí úplně vyhnout).
• Odkazuji v práci dostatečně často na zdroje (nejlépe dle Harvardského systému, nikoliv čísly v hranatých závorkách nebo v poznámkách pod čarou)? Třeba aspoň jednou v každém odstavci (týká se zejména rešeršních částí)? Jsou odkazy udělané korektně, tzn. zejména začínají stejně jako položky bibliografického záznamu, aby to bylo dohledatelné? Neodkazuji náhodou na internetové zdroje nějak takto (www.neco.cz, 2015), což opravdu není správně? (Možná máte odkazy na zdroje v poznámkách pod čarou. Není to špatně ani to není zakázané, ale... příště to raději udělejte podle Harvardského systému. Ohlas bude lepší.)
• Pokud něco cituji, mám to v uvozovkách a v odkazu na zdroj odkazuji také na konkrétní stranu textu (pokud to jde)? Je u každé citace uveden zdroj? Nemám náhodou v uvozovkách něco, co není citace?
• Používám opravdu odborný styl? Existují i jiné styly, nejrozšířenější u nás je asi žurnalistický (typickým projevem je věta jako: Jak poznamenal Martin Novák, mluvčí projektu Sežer mě, "Lidi toho sežerou rok od roku víc." Jistě cítíte, kde je problém, když se podobná formulace objeví v kvalifikační práci - a tím samozřejmě nemyslím slovo "žrát").
• Nemám tam náhodou gramatické chyby (už i automatická kontrola ve Wordu leccos naznačí...)?
• Nemluvím o sobě v práci jako o autorovi (autor se osobně domnívá, autor by chtěl ukázat atd.)? Nemluvím o sobě jako o "nás" (chceme zde ukázat, v analýze jsme postupovali takto atd.)? Nepoužívám snad dokonce první osobu singuláru (chci ukázat, myslím si atd.), nebo se nesnažím tvářit, že autor vlastně neexistuje (byla pročtena literatura, byla zpracována analýza)? Jediné správné jsou neosobní formulace, vztahující se k práci (cílem práce je ukázat, praktická část odpovídá na určitou otázku atd.). (Pozor! Požadavek na neosobní formulace se týká práce, nikoliv její obhajoby. Při obhajobě osobní formulace jako "Zpracoval/a jsem analýzu..." klidně používejte. K dopsání této poznámky mě inspirovaly poslední obhajoby, kde mě dokonale vylepšila náladu jedna studentka jistě velmi pečlivě promyšlenou větou "Byla prostudována literatura na téma...".)
• Nepoužívám náhodou dichotomii líbí/nelíbí? (Pokud má autor vyjádřit vlastní názor, obvykle nejde o to, jestli se mu něco líbí nebo nelíbí, a světe, div se, alespoň v prvním plánu dokonce ani o to, jestli s něčím souhlasí nebo nesouhlasí. Jeho názor má být podepřený fakty, argumenty, má to být kritické hodnocení něčeho, tedy má například říct, jaké mají přístupy jednotlivých autorů nedostatky, slabá a silná místa, apod. Líbení či nelíbení je vhodné vyhradit osobnímu životu, nikoliv vědě, případný souhlas s něčím je lepší nechat na dobu, kdy budou provedeny příslušné analýzy. Zejména je dobré se vyhnout oblíbenému nešvaru, kdy autor na konci každé kapitoly "zaujímá vlastní názor", což obvykle uvozuje větou jako "S tímto tvrzením autor zcela souhlasí...".)
• Obsahuje moje práce na konci teoretické části kapitolu "Cíle, výzkumné otázky a metody práce"? U seminárek obvykle netřeba, u RP, BP a DP rozhodně ano. A ano, opravdu tam má být kapitola, která bude nazvána přesně takto, a měla by obsahovat všechny tři jmenované položky. Je spíše špatně (byť to jistě záleží na okolnostech), když teoretická část práce obsahuje kapitoly jako "Marketingové analýzy", "Marketingový výzkum", a podobně. Pokud tímto způsobem vymezujete metody, které používáte, rozhodně není potřeba zpracovat přehledovou kapitolu o marketingovém výzkumu. Měli byste pouze vysvětlit a obhájit (proč je používáte, v čem jsou jejich výhody a nevýhody) ty konkrétní metody, které opravdu používáte.
• Definoval jsem si výzkumné otázky (opět se týká spíše RP, BP a DP)? Jsou formulovány tak, abych na ně jednoznačně mohl odpovědět na základě výsledků analýzy? (Tzn. nejsou příliš obecné, neptají se na obecné pravdy, které víme i bez analýzy, nevztahují se třeba k budoucnosti, která není analyzována?) Odpověděl jsem v závěru práce na výzkumné otázky? (Třeba i v samostatné kapitole nebo v závěru, nejlépe explicitně, tzn. je tam znovu uvedena výzkumná otázka, je tam napsáno, že je to výzkumná otázka a je tam uvedena odpověď na ni?)
• Pokud v práci mluvím o hypotézách, dělal jsem opravdu kvantitativní výzkum a použil jsem statistické ukazatele, které umožní hypotézy verifikovat nebo falzifikovat?
• Popsal jsem důkladně metody, tzn. je přesně popsáno, jak ve své analýze postupuji? 
• Pokud jsem dělal průzkum přes vyplnto.cz nebo podobné portály, netvoří podstatnou část mého textu pouze grafy nebo tabulky, které tento systém vygeneroval? Vybral jsem opravdu jen grafy, které jsou důležité a zajímavé, a ostatní případně dal do příloh? Nemám tam náhodou někde přes půl stránky koláčový graf, který říká, že 60 % mých respondentů byly ženy a 40 % muži (tedy informaci, která nemusí zabrat půl strany, ale jeden řádek)? Pokud tam mám grafy a tabulky, jsou dostatečně okomentované?
• Pokud jsem dělal nějaký výzkum, nezapomněl jsem na to, že podstatou marketingu je práce s jednotlivými cílovými skupinami, jejichž chování je třeba poznat? (To znamená, zjednodušeně řečeno, výstupem marketingového výzkumu opravdu nemůže být (pouze) to, že 60 % lidí si myslí A a 40 % si myslí B. Marketingový výzkum by měl také říct, že například mezi muži si 50 % myslí A a 50 % B, zatímco mezi ženami si 70 % myslí A a 30 % B. Tohle je samozřejmě banální příklad, cílových skupin je možné definovat mnohem víc. Marketingový výzkum, který nepracuje se segmentací, je obvykle zcela k ničemu.)
• Pokud jsem dělal kvalitativní výzkum, nepokouším se ho vyhodnocovat kvantitativně? (Pokud jsem měl 10 respondentů na individuální rozhovory, opravdu nemůžu operovat tím, kolik procent si myslí něco a kolik něco jiného. Kvalitativní výzkum slouží k něčemu jinému než k získání čísel. Je potřeba ho vyhodnocovat jiným způsobem, číslům je dobré se při tom úplně vyhnout.)
• ... to be continued ... maybe ...:-)